Slavnost Ježíše Krista Krále

21. 11. 2021 – Slavnost Ježíše Krista Krále

Vzhledem k vývoji pandemické situace přidáváme nedělní bohoslužbu, aby došlo ke snížení koncentrace lidí při bohoslužbě.

Od první adventní neděle budou bohoslužby v Lobzích v 7:30    9:00    a   10:30.

U sv. Jiří zůstává mše sv. jako obvykle v 8:45.

• Povinnost zakrytí nosu a úst s dalšími standardními hygienickými opatřeními platí pro všechny účastníky bohoslužeb. Ruce si nepodáváme, vyjma členů rodiny. Obsazovat lze všechna místa v kostele.
• Sbírka na Salesiánskou provincii činila 8.450,- Kč. Děkujeme za vaše dary.
• Dnešní sbírka je na Biblický apoštolát.
• V tomto týdnu si připomene na tzv. Červenou středu statisíce pronásledovaných kvůli své víře. Mnoho křesťanů je kvůli Kristu pronásledováno, vězněno nebo týráno. Po celý týden se můžeme zapojit do modlitby za ně. Kdo by chtěl, může se ve středu připojit k průvodu od 17:00 mezi katedrálou a kostelem na Františkánské ulici.
• Na níže je úvaha nad porušovanou náboženskou svobodou. Zvláště v tomto týdnu jí věnujme pozornost.
• Mezi tiskovinami je k rozebrání brožura Průvodce adventem. Na každý adventní den tam najdete biblický text s úvahou.
• Zveme vás na koncert sboru Souhlas (organizuje Jana Gregorová), který se uskuteční v pátek 26.11. v 19 hodin u sv. Jiří. Zazní vánoční i nevánoční písně třeba od Beatles nebo Hradišťanu. Prosíme o respektování aktuálních vládních nařízení.
• V Katolickém týdeníku najdete zajímavé články: Proč mladí lidé zůstávají sami, úvahu salesiána Michaela Martinka na nedělní evangelium a jak komunisty nucená kolektivizace před sedmdesáti lety zničila venkov.
• Milostivé léto: Většina z vás asi zaregistrovala možnost nazývanou Milostivé léto, jak se mohou dlužníci zbavit exekucí vůči státu, obci, kraji nebo jimi vlastněným podnikům. Některé soukromé instituce (např. banky, pojišťovny) se k možnosti zbavit dluhu přidávají i za jiných podmínek. Orientovat se v této situaci může být pro některé dlužníky těžké – jak to tedy je, zda se to na ně vztahuje, porozumět slovníku apod. Může být velkou pomocí, pokud někoho takového ve svém okolí znáte, když se mu situace srozumitelně vysvětlí a dají se mu potřebné kontakty na organizace, které mu mohou s vyřízením pomoci. V článku na webu našeho střediska je k tomu více informací (https://www.sdbplzen.cz/aktuality/milostive-leto).
• Energetická krize: Aktuálním problémem pro některé z vás může být také tzv. energetická krize a díky nutné změně dodavatele energií prudký nárůst plateb. Pokud se někdo z našich farníků dostal z tohoto důvodu do tíživé situace, ozvěte se Evženu Rakovskému nebo některému z členů ekonomické rady farnosti. Pokusíme se vám v rámci naší farnosti pomoci. Budeme společně hledat nejlepší řešení.
• Přehled zpovídání: St – 17:30 – PL; Pá – 17:30 – ER; Ne 28. 11.  7:00 – MP; 8:30 – MS; 10:00 - MS. U sv. Jiří: na požádání ER. V ostatní dny lze domluvit individuální termín.

Úvaha nad náboženskou svobodou

Křesťané považují náboženskou svobodu za nejdůležitější ze všech lidských práv, protože přímo souvisí s věčným osudem člověka, se smyslem života v čase a věčnosti. Náboženská svoboda znamená, že každý člověk může svobodně vykonávat, hlásat a také měnit svou víru, aniž by mu v tom bránila společnost a stát.

200 milionů, 240 milionů, 260 milionů, 340 milionů – tak z roku na rok roste počet pronásledovaných křesťanů ve světě. Každý osmý křesťan trpí nějakou formou útlaku nebo diskriminace. Počet křesťanů zavražděných z náboženských důvodů se v roce 2016 zvýšil o 60 %, když  pro víru přišlo o život 4761 křesťanů – třináct každý den. 4277 křesťanů bylo vězněno bez procesu a téměř vždy na základě smyšlených obvinění. V klasifikaci států se situace jednoznačně zhoršila. Zeměmi extrémního pronásledování jsou  Severní Korea, Afghánistán, Somálsko, Libye, Pákistán, Eritrea, Jemen, Irán, Nigérie, Indie, Irák a Sýrie. Nejčastější příčinou diskriminace je radikální islám, etnické konflikty v Africe, represe ze strany komunistického režimu v Číně, hinduistický extrémismus v Indii a organizovaný zločin ve Střední Americe.  Jednou ze zemí s extrémním pronásledováním je Nigérie, kde bylo za posledních 12 let zabito téměř 35 000 křesťanů a  statisíce byly násilně vysídleny. Protikřesťanské útoky džihádistů zaznamenáváme v dalších zemích Afriky, jako např v Mosambiku. Zprávy o únosech, nucených sňatcích a islamizaci nezletilých nemuslimských dívek v Pákistánu a dalších islámských zemích jsou na denním pořádku.

Pod tlak se dostávají křesťané i na Západě. Bývalý mezinárodní prezident CSI Herbert Meier pronesl již před více než 15 lety tato stále platná slova: „Svoboda svědomí, vědeckého bádání a tolerance patří neodmyslitelně k dědictví západních zemí. Je formulována v přirozeném právu a je s ním nerozlučně spojena. Díky tomu stála Evropa po staletí v první linii. Dnes ale vidíme, že se toto dědictví Evropy ztrácí a věřící křesťané jsou konfrontováni s dvěma hrozbami - stále agresivnějším sekularismem a relativismem, a na druhé straně s rostoucím vlivem islámských skupin.“

Nezájem veřejného mínění

Je příznačné pro sekularizovaného „ducha doby“, že utrpení a svědectví křesťanů, jakkoliv velké a zřetelné, není v centru pozornosti veřejnosti. V době, která se považuje za moderní, osvícenou a progresívní, máme povinnost být na straně lidí, kteří jsou za svou víru, šikanováni, biti, mučeni a vražděni.   Solidarita s pronásledovanými má biblický základ v prvním listu apoštola Pavla Korintským – „Trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny“ (12, 26). V praktické rovině jsou křesťané často jediní, kdo mohou pomoci. Buďme proto s pronásledovanými křesťany v modlitbách nejen tuto středu 24. listopadu.                      

(Monika Kahancová)