Kostel sv. Jiří

Historické souvislosti stavebního vývoje kostela sv. Jiří v Plzni - Doubravce

Nejstarší známky pravidelného osídlení na katastru dnešní městské části Doubravka jsou rozsáhlá žárová pohřebiště lidu milavečské kultury datovaná do období 13. – 10. stol. př. Kr. a jejich sídliště, z nichž některá se nachází na říčních terasách poblíž lokality sv. Jiří. Další vlna osídlení, tentokrát v pozdní době halštatské v 6. – 5. stol. př. Kr., se ohlašuje nástupem Keltů a budováním výšinných sídel – hradišť. Nejbližší, na místě zvaném Holý vrch, bylo nad nedalekou obcí Bukovec. Sem spádově patřilo i území Doubravky. V 1. – 2. stol. př. Kr. zasahují až do údolí ke sv. Jiří osady středočeského kmene Bójů. Mnohonásobně obydlená poloha ostrožen u sv. Jiří nese též stopy po germánském osídlení v mladší době římské ve 3. stol. po Kr. V období stěhování národů v 5. – 6. stol. nejsou z území Doubravky žádné doklady o obydlenosti zdejší krajiny.

Až ve starší době hradištní v 7. – 8. stol. dochází k nové kolonizaci slovanským lidem z jižních Čech, který se usazuje opět na bývalém hradišti na Holém vrchu. To bylo obnoveno asi v 2. pol. 8. stol. a svoji roli plnilo ještě v 9. stol. Jeho úlohu přebírá na počátku sjednocování české země plzeňský přemyslovský knížecí hrad, dnes ve Starém Plzenci ( první zmínka r. 976 ). Na poli u řeky Berounky severovýchodně od kostela sv. Jiří pak bylo ještě nalezeno slovanské sídliště z přibližně 10. stol., které již mohlo být současníkem této předrománské církevní stavby. Z předešlého vyplývá, že území Doubravky spolu s údolím u kostela sv. Jiří, bylo takřka po celé tisíciletí př. Kr. nepřerušeně osídleno a již v dobách prehistorických bylo starobylou kulturní krajinou.

Vznikají činžovní domy i kolonie dělnických domků. Roku 1924 se Doubravka stává součástí Plzně – jejím předměstím – a rozvíjí se dále současně s městem.

Dalším přímým archeologickým dokladem stáří kostela jsou nepatrné raně středověké nálezy. Avšak bez dalších rozsáhlejších terénních výzkumů celého hřbitovního areálu není možné datovat počátky vzniku stavby samotné. Nalezené předměty pocházejí z kostrových hrobů objevených při rozšiřování hřbitova u sv. Jiří v r. 1905. Jednalo se o tzv. bronzové záušnice a denár knížete Oldřicha ( 1012 – 1034 ). Uložení těchto milodarů lze předpokládat v pol. 11. stol., potvrzují tak existenci hřbitova v okolí kostela.

Díky kronice Přibíka Pulkavy sepsané ve 14. stol. a čerpající zřejmě ze zdrojů blízkých benediktinskému břevnovskému klášteru, máme zachycenou skutečnou historickou událost, která by, jak se zdá , mohla přímo souviset s nejstarší stavbou na území současné plzeňské čtvrti Doubravka – kostelem sv. Jiří. V kronice se dočteme, že druhý pražský biskup Vojtěch při návratu ze svého římského pobytu r. 992 „ bratry své, s nimiž přišel, v plzeňské provincii zanechal zatím a postavil jim překrásný chrám ke cti Bohorodičky panny Marie v téže provincii, který nazval Kostelec “. Již r. 993 však odvádí konvent dvanácti benediktinských mnichů do Břevnova u Prahy, kde se po dohodě s českým knížetem Boleslavem II ( 967 – 999 ) rozhodl vybudovat klášter stojící dodnes.

Samotná ves či spíše svobodný statek Doubravka – na jejímž katastru se kostel nachází – vznikl až někdy na začátku 14. stol. na staré obchodní cestě Norimberk – Plzeň – Praha ( první písemný záznam z roku 1338 ). Doubravka dala také jméno plzeňské erbovní rodině z níž nejvýznamnějším byl Jan Skála z Doubravky řečený Dubravius ( 1486 – 1553 ) diplomat, olomoucký biskup, známý též svým hospodářským spisem o rybnících. Od počátku vzniku vsi sdílí s ní její osudy i kostel sv. Jiří. Od roku 1509 se Doubravka stává majetkem královského města Plzně, které rozšiřovalo své panství o blízké vsi a dvorce.

To zde zakládá panský hospodářský dvůr, v pol. 17. stol. pak krčmu a kovárnu. Dle tereziánského katastru z r. 1714 byla při kostele farní škola s bytem učitele, hrobníka a jednou třídou. Při kostele žil rovněž poustevník, který se o něj staral. Roku 1848 se Doubravka po zrušení poddanství stává samostatnou obcí. Zvyšuje se počet obyvatel, vzniká a rozvíjí se průmyslová výroba – mlýn, lopatárna, sklárna, hamry a tkalcovny. Složení obyvatelstva se výrazně proměňuje. Zemědělský ráz obce se přílivem dělníků z Plzně postupně stírá. Roku 1862 je uvedena do provozu železniční trať Plzeň – Praha, procházející i Doubravkou. Stále se rozšiřující město Plzeň jedná r. 1899 s obecním zastupitelstvem Doubravky o připojení. V obci je na přelomu 19. a 20. stol. velmi čilý stavební ruch.

Chronologická data

r. 992 přišel pražský biskup Vojtěch na cestě z Říma do okolí Plzně (tedy dnešního Starého Plzence) a ponechal zde dvanáct benediktinských mnichů v místě zvaném Kostelec Panny Marie (z Pulkavovy kroniky 14. stol.)

r. 993 Vojtěch založil v Břevnově u Prahy první mužský klášter v Čechách a převedl do něj mnichy z Kostelce

dosud nelze s jistotou potvrdit, zda tato nejstarší data přímo souvisí se stavbou kostela sv. Jiří

992 ? – 1361 neznámá historie a vývoj

• r. 1361 v tomto období přistavěno ke kostelu sv. Jiří gotické kněžiště, zrušeny vnitřní příčky (první písemná zmínka o kostelu)
• r. 1475 uděleny odpustky na přestavbu kostela sv. Jiří a sv. Vojtěcha v Kostelci
  konec 15. stol. kostel opatřen boční věží s dřevěným patrem a zvonovou stolicí
  po celý středověk drželi patronátní právo ( dosazování faráře ) nad kostelem opati z Břevnova koncem 15. stol. si svévolně toto právo přivlastnili vlastníci sousední tvrze ve vsi Týnec
• r. 1518 si stěžují farníci z okolních vsí příslušných ke kostelu sv. Jiří v Kostelci, že jim plzeňský měšťan Jiří Žikeš z Týnce zabraňuje opravit poškozený kostel (osada „ Kostelec“ situovaná do těsné blízkosti kostela již není doložena – udržuje se pouze pojmenování)
• r. 1540 vlastníci vsi Týnec prodávají svůj majetek městu Plzni (ves v krátké době zaniká)
• r. 1565 město Plzeň se vyrovnalo s klášterem v Břevnově, který měl patronátní právo ke kostelu a definitivně ho přebírá krátce po té zrušena fara a sv. Jiří se stává filiálním kostelem plzeňského chrámu sv. Bartoloměje
• r. 1700 po tomto roce byl opraven kostel, navýšena věž, zřejmě přistavěna sakristie a provedeno nové ostění oken lodi
• r. 1899 vzniká sádrový model přestavby kostela sv. Jiří v Doubravce u Plzně, autorem je významný architekt JAN KOTĚRA
• r. 1904 až 1905 úprava a rozšiřování hřbitova u kostela (raně středověké nálezy z pol. 11. stol.)
• r. 1912 až 1913 byl kostel zásadně rekonstruován, v interiéru byly provedeny hrubé archeologické výzkumy, zničeny gotické malby a nápisy, přistavěno točité schodiště na kůr (pořízena fotodokumentace)
• r. 1996 zřízena římskokatolická farnost Plzeň – Doubravka, kostel sv. Jiří přechází do její správy
• r. 1997 provedeny opravy vnitřních omítek a venkovní úpravy zpevněných ploch s odvedením dešťových vod od kostela, zaveden el. proud
• r. 2001 zatím poslední etapa oprav týkající se fasády věže a jejího krovu s krytinou (s dalšími etapami uvažováno do budoucna – oprava střech nad lodí atd., vnější omítky)
• r. 2006 až 2009 opravena fasáda kostela