5. neděle velikonoční

Ohlášky na týden od 30.4.2018 do 6.5.2018

Bohoslužby v tomto týdnu jsou jako obvykle.

• Tento pátek 4. května se po adoraci v 19 hod koná další ministrantská schůzka. Ministranti jsou srdečně zváni také na mši svatou, i na adoraci po ní. Navštíví nás ministranti ze Sebranic s Petrem Zelinkou. Kdo bude chtít, může se s nimi jít v sobotu podívat na atrakce Slavností svobody. Vyráželi bychom v 9:15 od střediska s návratem po poledni. Těšíme se na vás: P. Martin, Vašek a Filip.
• Zveme školáky na další cyklus BNW, který začíná 12. května od 16 hod. Přihlašování je přes elektronický systém střediska SAPES a rozběhne se od středy.
• Upozorňujeme na zajímavé články v Katolickém týdeníku a na další periodika mezi tiskovinami jako je Farní Věstník a Diecézní zpravodaj.
• K dispozici je aktualizovaná knihovna s novými knihami.
• Na vývěsce nebo webových stránkách farnosti najdete pozvánky na pouť k Panně Marii Kyjovské příští neděli, Víkend pro ženy, různé přednášky, koncerty a aktivity.
• Příští neděli jste zváni po bohoslužbách na kávu a diskusi. Její téma najdete na druhé straně tištěných ohlášek.
• Děkujeme za přinášené dary pro charitu při nedělních bohoslužbých.
• Přehled zpovídání: St – 17:30 – PL; Pá – 17:30 – ER; Ne 6. 5. 7:00 – PL; 9:30 – mimořádně se nebude zpovídat před mší sv. U sv. Jiří: na požádání MP. V ostatní dny lze domluvit termín s kterýmkoliv knězem.

Téma k diskusi na neděli 6. 5. 2018 po bohoslužbách:

Eucharistie nejen nedělní událost

V naší farnosti druhou neděli v květnu bude první svaté přijímání dětí. Naprostá většina chodíme na mši sv. roky a také přijímáme eucharistii. Možná někteří chodí ze zvyku, někdo z povinnosti a mnozí z lásky. Stává se, že po čase si všimneme, že chodíme nějak automaticky, jaksi setrvačností. Někdo ani nevidí potřebu uvažovat nad tajemstvím, které se zpřítomňuje při každé mši svaté. Eucharistie vrcholným projevem liturgického života církve. Je oslavou Boha Otce, vrcholným díkůvzdáním. Zároveň je tajemstvím naší víry. Svátostný Kristus by měl být zdrojem našeho života a setkávání se s ním naší radostí a pramenem naší lásky.

Mnozí ovšem zažili třeba to, že jejich děti v určitém věku najednou nechtějí chodit do kostela. Mají kamarády, kteří nechodí a také žijí… Jak reagovat? Jakou máme zkušenost a můžeme ji sdílet s jinými, kteří se buď chtějí připravit na tuto možnou situaci, nebo ji už zakoušejí? Jak předejít krizi ve vztahu v této svátostné praxi?