6. neděle velikonoční

Bohoslužby v tomto týdnu budou takto:

• Pro účast na bohoslužbách stále platí, dodržování hygienických opatření. Důležité jsou dvoumetrové rozestupy, proto je třeba obsazovat místa ob jednu řadu. Přihlašování na nedělní bohoslužby přes web nebo P. E. Rakovského probíhá od středy.
• Na YT kanále farnosti je ke zhlédnutí Slovo na neděli, což jsou úvahy nad liturgickými texty příslušné velikonoční neděle.
• Dnešní neděle je věnována modlitbám za pronásledované křesťany. Na vývěsce a v tištěných ohláškách je článek o alarmující situaci nárůstu počtu pronásledovaných křesťanů. Podpořit je můžeme modlitbou a finančně. Proto je dnešní sbírka určena na potřeby pronásledovaných křesťanů. Děkujeme za vaše dary.
• Májové pobožnosti budou v měsíci květnu ve středu a v pátek bezprostředně po mši sv.
• Od čtvrtka začíná novéna k Duchu sv.
• V tomto týdnu se uskuteční výměna dveří bočního vchodu do kostela v Lobzích.
• Připomínáme „maraton“ modlitby s úmyslem prosit za ukončení pandemie, která již svět sužuje více než rok, a také za obnovení společenských a pracovních aktivit. V naší farnosti se můžeme na tento úmysl modlit společně následující tři soboty přes farní YT. Modlitba začne v sobotu od 18:00.
• Připravujeme generální úklid kostela, který se z důvodu pandemie nekonal v březnu. V sobotu 22. května od 9:00 začne společný úklid Jak vnitřních, tak i venkovních prostor. Prosíme ty, kteří budou ochotni přijít, aby přihlásili v sakristii nebo přes web farnosti do připravené tabulky.

• Přehled zpovídání: St – 17:30 – PL; Pá – 17:30 – ER;  Ne 16. 5. 7:00 – MP;  8:30 – MS; 10:00 – nebude příležitost. U sv. Jiří: na požádání V ostatní dny lze domluvit termín s kterýmkoliv knězem.

Neděle modliteb za pronásledované křesťany

Křesťané považují náboženskou svobodu za nejdůležitější ze všech lidských práv, protože přímo souvisí s věčným osudem člověka, se smyslem života v čase a věčnosti. Náboženská svoboda znamená, že každý člověk může svobodně vykonávat, hlásat a také měnit svou víru, aniž by mu v tom bránila společnost a stát.

200 milionů, 240 milionů, 260 milionů, 340 milionů – tak z roku na rok roste počet pronásledovaných křesťanů ve světě. Každý osmý křesťan trpí nějakou formou útlaku nebo diskriminace. Počet křesťanů zavražděných z náboženských důvodů se loni zvýšil o 60 %, když pro víru přišlo o život 4761 křesťanů – třináct každý den. 4277 křesťanů bylo vězněno bez procesu a téměř vždy na základě smyšlených obvinění. V klasifikaci států se situace jednoznačně zhoršila. Zeměmi extrémního pronásledování jsou Severní Korea, Afghánistán, Somálsko, Libye, Pákistán, Eritrea, Jemen, Irán, Nigérie, Indie, Irák a Sýrie. Nejčastější příčinou diskriminace je radikální islám, etnické konflikty v Africe, represe ze strany komunistického režimu v Číně, hinduistický extrémismus v Indii a organizovaný zločin ve Střední Americe.  Jednou ze zemí s extrémním pronásledováním je Nigérie, kde bylo za posledních 12 let zabito téměř 35 000 křesťanů a statisíce byly násilně vysídleny. Protikřesťanské útoky džihádistů zaznamenáváme v dalších zemích Afriky, jako např. v Mosambiku. Zprávy o únosech, nucených sňatcích a islamizaci nezletilých nemuslimských dívek v Pákistánu a v dalších islámských zemích jsou na denním pořádku.

Pod tlak se dostávají křesťané i na Západě. Bývalý mezinárodní prezident CSI Herbert Meier pronesl již před 15 lety tato stále platná slova: „Svoboda svědomí, vědeckého bádání a tolerance patří neodmyslitelně k dědictví západních zemí. Je formulována v přirozeném právu a je s ním nerozlučně spojena. Díky tomu stála Evropa po staletí v první linii. Dnes ale vidíme, že se toto dědictví Evropy ztrácí a věřící křesťané jsou konfrontováni s dvěma hrozbami - stále agresivnějším sekularismem a relativismem, a na druhé straně s rostoucím vlivem islámských skupin.“

Nezájem veřejného mínění

Je příznačné pro sekularizovaného „ducha doby“, že utrpení a svědectví křesťanů, jakkoliv velké a zřetelné, není v centru pozornosti veřejnosti. V době, která se považuje za moderní, osvícenou a progresívní, máme povinnost být na straně lidí, kteří jsou za svou víru, šikanováni, biti, mučeni a vražděni.   Solidarita s pronásledovanými má biblický základ v prvním listu apoštola Pavla Korintským – „Trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny“ (12.26). V praktické rovině jsou křesťané často jediní, kdo mohou pomoci. Buďme proto s pronásledovanými křesťany v modlitbách alespoň o 6. neděli velikonoční!

Monika Kahancová

výkonná ředitelka  CSI ČS

Křesťanská mezinárodní solidarita ČS z.s.

Husovo nám. 1236

549 01 Nové Město nad Metují

http://cr.csi-int.org/

csi.czechrepublic@gmail.com

tel.:737 852 903