1. 9. 2024 – 22. neděle v mezidobí

Bohoslužby v tomto týdnu jsou jako obvykle. 

• Dnes jste po bohoslužbách zváni na farní kávu.
• Od této neděle jsou k dispozici tištěné ohlášky.
• Dnes je den modliteb za péči o stvoření. Více k tomuto tématu najdete u tiskovin na informačním listu s modlitbou pro Dobu stvoření. U tiskovin jsou také k rozebrání Farní věstník, Diecézní zpravodaj a Salesiánský misijní kaleidoskop.
• Zítra v pondělí jste zváni na žehnání dětem na začátku školního roku od 16:00 do kostela Nanebevzetí PM ve Františkánské ulici. Po požehnání následují soutěže v křížové chodbě kláštera.
• V tomto týdnu je první pátek a po večerní mši sv. bude jako obvykle adorace se zpěvy z Taizé.
• Diecézní pouť do Teplé se uskuteční v sobotu 14. září. Protože v naší diecézi probíhá Synoda, je tato pouť její součástí. Nejen diskutovat, vyplňovat dotazníky, ale i společně slavit a povzbudit se vzájemně svou přítomností je velmi potřeba.
• Nyní následuje pozvání k pouti od biskupa Tomáše Holuba:

Milé sestry, milí bratři,

pěkně Vás zdravím na konci letošních prázdnin. Konec prázdnin také znamená, že se velmi brzy setkáme na diecézní pouti v Teplé v sobotu 14. září. Program začíná v 9:45 a vyvrcholí slavením eucharistie od 14:15. Moc Vás všechny zvu. Je to setkání celé diecéze jako putujícího Božího lidu; je to setkání, které významným způsobem každého z nás inspiruje pro to, abychom také byli lidmi, kteří skrze synodu hledají, kudy dál v celé naší diecézi. Přijeďte, každý z vás je vítán a zván!

Toto pozvání platí i pro Vaše kněze. Váš biskup Tomáš 

• Při mši sv. v 10:00 - požehnání školákům, kteří začínají nový školní rok.

• Přehled zpovídání: St – 17:30 – PL; Pá – 17:30 – ER; Ne 8. 9. 7:00 – ER; 9:30 – MK. U sv. Jiří: PL na požádání před bohoslužbou. V ostatní dny lze domluvit termín s kterýmkoliv knězem.

DOBA STVOŘENÍ – podněty k iniciativě slavení péči o Stvoření

Každý rok od 1. září do 4. října se křesťanská rodina spojuje k této celosvětové oslavě modliteb a jednání na ochranu našeho společného domova. Je to zvláštní období, kdy oslavujeme Boha jako Stvořitele a uznáváme stvoření jako božský pokračující akt, který nás vyzývá k lásce a péči o dar všeho stvořeného. Jako Kristovi učedníci z celého světa sdílíme výzvu k péči o stvoření. Jsme spolutvůrci a součástí všeho, co Bůh stvořil. Naše blaho je provázáno s blahem Země. Těšíme se z příležitosti chránit náš společný domov a všechny bytosti, které jej sdílejí.

Tématem letošního období je „Doufat a jednat se stvořením“. Uprostřed trojí celoplanetární krize – klimatické změny, úbytku biodiverzity a znečištění  si mnozí začínají zoufat a trpí ekologickou úzkostí. Jako věřící lidé jsme povoláni pozvednout naději inspirovanou naší vírou, naději na vzkříšení. Není to naděje bez činů, ale naděje ztělesněná v konkrétních činech modlitby a kázání, služby a solidarity.

V tomto období také sjednocujeme naše křesťanské hlasy prostřednictvím

společné advokační iniciativy na podporu Smlouvy o nešíření fosilních paliv, která vyzývá k zastavení nových projektů v oblasti fosilních paliv.

Spolu s naší sestrou, matkou Zemí, volají i tvorové všeho druhu, včetně lidí, kvůli důsledkům naší destruktivní činnosti, která způsobuje klimatickou krizi, ztrát biologické rozmanitosti a utrpení lidí i všech tvorů. A přesto existuje naděje a očekávání lepší budoucnosti. Doufat v biblickém kontextu neznamená stát v klidu a tichu, ale spíše sténat, plakat a aktivně usilovat o nový život uprostřed zápasů. Stejně jako při porodu procházíme obdobím intenzivní bolesti, ale přichází nový život. Všechno stvoření s toužebným očekávání vyhlíží zjevení Božích synů (Římanům 8, 19).

Stvoření a my všichni jsme povoláni uctívat Stvořitele a společně usilovat o budoucnost plnou aktivní naděje a činnosti. Jen budeme-li spolupracovat se Stvořením, mohou se zrodit první plody naděje. Pavlovská teologie nám připomíná, že jak Stvoření, tak lidstvo jsou od počátku počaty v Kristu, a proto jsou si navzájem svěřeny. Stvoření napjatě očekává zjevení Božích dětí! Boží děti jsou ti, kdo se poznávají jako pokorná stvoření a vztahují své ruce k Stvořiteli, aby chválili a uctívali Boha a zároveň milovali, ctili a pečovali o Boží dar stvoření a učili se z něj.

Stvoření není lidstvu dáno k užívání a zneužívání, naopak, lidstvo je stvořeno jako součást stvoření. Stvoření není jen společným domovem; je také vesmírnou rodinou, která nás volá k odpovědnému jednání. Boží děti tak mají vnitřní povolání a důležitou roli při zjevování království spravedlnosti (srov. Řím 8, 19). První plody naděje (Římanům 8, 23-25)

Naděje je nástroj, který nám umožňuje překonat přirozený zákon rozkladu. Naděje je nám dána Bohem jako ochrana před marností. Pouze díky naději můžeme uskutečnit dar svobody v plnosti. Svobodu jednat nejen proto, abychom dosáhli požitků a blahobytu, ale abychom dosáhli svobody a odpovědnosti. Svoboda a odpovědnost nám umožňují učinit svět lepším. Jednáme pro lepší budoucnost, protože víme, že Kristus přemohl smrt způsobenou našimi hříchy. Kvůli našim nedostatkům je na Zemi mnoho bolesti. Naše strukturální a ekologické hříchy působí bolest Zemi a všem tvorům, včetně nás samotných. Víme, že jsme způsobili mnoho škod stvoření a světu, v němž žijeme, svou nedbalostí, nevědomostí, ale také v mnoha případech kvůli své neutuchající touze uspokojit své nereálné sobecké sny (srov. Řím 8,22).

Věta, která bývá připisovaná svatému Augustinovi, říká: „Naděje má dvěkrásné dcery, jmenují se Hněv a Odvaha. Hněv na to, jak se věci mají a Odvaha, aby nezůstaly takové, jaké jsou.“

Existují různé formy naděje. Naděje však není pouhý optimismus. Není to utopická iluze. Není to čekání na zázrak. Naděje je důvěra, že naše jednání má smysl, i když jeho výsledky nejsou hned vidět (srov. Řím 8, 24). Naděje nejedná sama. Na začátku svého listu Římanům apoštol Pavel vysvětluje úzkou souvislost naděje jako procesu růstu: „Vytrvalost plodí charakter a charakter plodí naději“ (Řím 5,4). Trpělivost a vytrvalost jsou blízkými spolupracovníky naděje. Jsou to vlastnosti, které vedou k naději.

Modlitba pro Dobu stvoření 2024

Trojjediný Bože, Stvořiteli všeho,

chválíme Tě za tvou dobrotu, viditelnou v celé rozmanitosti, kterou jsi stvořil. Díky ní jsme vesmírná rodina, která žije ve společném domově. Skrze Zemi, kterou jsi stvořil, zakoušíme lásku a výživu, domov a ochranu. Vyznáváme, že se k Zemi nevztahujeme jako k mateřskému daru od Tebe, našeho Stvořitele. Naše sobectví, chamtivost, zanedbávání a zneužívání způsobily klimatickou krizi, ztrátu biologické rozmanitosti, lidské utrpení i utrpení všech našich spolutvorů. Vyznáváme, že jsme nedokázali naslouchat sténání Země, sténání všech tvorů, ani sténání Ducha naděje a spravedlnosti, který v nás žije.

Kéž nám Tvůj Duch Stvořitel pomáhá v naší slabosti, abychom poznali Kristovu vykupitelskou moc a naději, kterou v něm nacházíme. Kéž v nás sténání Ducha zrodí ochotu věrně Ti sloužit, abychom naslouchali stvoření a uzdravovali je, abychom doufali a jednali spolu s ním, aby uzrály první plody naděje.

Milující Bože Stvořiteli, prosíme Tě, dej nám vnímavost pro sténání země, nářek tvorů i sténání Ducha a uschopni nás ke stejnému soucitu, jaký měl Ježíš, Pán a Vykupitel. Dej nám nový pohled na náš vztah k Zemi a k sobě navzájem jako k tvorům, kteří jsou stvořeni k Tvému obrazu. Ve jménu Toho, který přišel hlásat dobrou zprávu celému stvoření, Ježíše Krista. Amen.