Drobečková navigace

Úvod > O nás > Don Bosco > Kořeny Don Boskova života

Kořeny Don Boskova života



Datum konání:
7.1.2013

Pro první týden přípravy na setkání s Donem Boskem jsme připravili následující text.

Jako inspiraci si přečtěte následující příběh z Don Boskova života:

Když Janově mamince Markétě zemřel manžel, bylo jí dvacet devět let. Nablíz­ku nebyl nikdo, kdo by se s ní podělil o starosti. Naříkáním by rovněž nic nevyřešila. Nepoddala se trpitelství, vyhrnula si rukávy a dala se do práce.

Bylo třeba udržovat v čistotě dům, vařit, starat se o pole a vi­nici. Její ruce byly ztvrdlé a mozolnaté od orání, sekání a oko­pávání, ale dovedly zároveň velmi příjemně hladit a mazlit se s dět­mi. I když byla těžce pracující ženou, zůstala především mat­kou svých synů.

Matka Markéta vlastnila dar vyrovnanosti. Dovedla chápat a zároveň neslevovat z požadavků. Dovedla být laskavá, ale neo­mlouvala nedostatky. Hoši věděli, že když řekla ne, tak to zname­nalo ne, které nemohlo zvrátit žádné trucování nebo chytračení. Nervy jí nepovolily ani tehdy, když klukovská zábava dávno pře­kročila míru. Často se jejich her zúčastňovala a vymýšlela nové. Do omrzení odpovídala na nekonečná proč. Byla ráda, když povídali. Aspoň věděla, čím se zabývají. Neměli před ní žádné zábrany, pro­tože je nikdy netrestala za to, s čím se sami přiznali.

Bůh, kterého je učila poznávat, nebyl Bůh policajt, který číhá, aby je přistihl a ztrestal, ale Bůh Otec, který své děti miluje. Když byl nádherný západ slunce, anebo obloha plná hvězd, či louka plná květů a vůní, upozorňovala je na tyto krásy.

– Jak krásný svět nám Bůh stvořil! Kolik nádhery rozesel kolem nás pro nás!

Tak se Jan naučil znát a vidět nejen matku, bratry a bližní, ale i osobu Boha. Velkou neviditelnou bytost, která je všude. Nejen v nebi, ale i mezi nimi doma, ve tváři chudáků i ve hlase svědomí. O tuto bytost se matka opírala s bezmeznou důvěrou. Bůh byl pro ni dobrý starající se otec, který poskytuje každodenní chléb, dopouští i události, které je nesnadné pochopit, například smrt otce nebo krupobití. I na těžkých okamžicích života dovedla na­lézat stopy božského jasu. A když ji tísnila bída, dovedla objevovat vzácný svět oběti.

Markéta byla matka vlídná i energická. V rohu kuchyně stála rákoska. Obyčejný pružný prut. Nikdy ho nepoužila, ale nikdy ho z kuchyně neodstranila.

Jedna situace to může znázornit. Jeník měl na starosti králíky. V poklusu jim naházel trávu a utíkal za kluky. Špatně zajistil dvířka, králíci se jeden po druhém vytratili na louku a mamince pak dalo hodně starostí a času, než je všechny dostala domů.

– Jeníku, podej mi rákosku, řekla nazlobeně, když se vrátil.

– Nač ji potřebuješ?

– Podej mi ji a uvidíš.

Tón hlasu byl nesmlouvavý. Jeník přinesl prut a na dálku ho podával matce.

– Ty mě chceš zbít?

– A proč ne, když tak zlobíš?

– Maminko, uvidíš, že se to nebude vícekrát opakovat. Tehdy se matka přestala mračit a usmála se. Usmál se i Jeník, a v domě byla zase pohoda. Odpustila hned, jak uviděla náznak lítosti a polepšení.

Don Boskův výchovný styl bude podobný. Hoši naleznou v Janovi otce i matku. Jeho láska bude klidná, pevná, laskavá, plná radosti. Bude svítit a hřát.

Odpovězte si (sami či splečně) na následující otázky:

Čím mne toto vyprávění inspiruje?

Jaké jsou kořeny mého života? Na čem dobrém, co bylo výchovou vloženo do mé osobnosti, mohu stavět?

Co naopak v mém životě potřebuje uzdravit nebo co v něm schází? V čem z toho mohu prosit sv. Jana Boska o přímluvu?

Úkol

Sejděte se ke společné modlitbě a poděkujte v ní za to, co od Boha dostáváte.