Kousek nebe všechno spraví

Dalším tématem, ke kterému se přesunujeme ve farním projektu, je věčný život. Několik poznámek k němu naleznete v následujícím článku.

Věčný život je součástí naší víry. Poslední věta kréda zní „…věřím v život věčný. Amen“. Pod touto holou větou se skrývá přesvědčení a naděje, že náš pozemský život smrtí nekonči, ale jen se proměňuje. Bůh nás zve, abychom s ním žili naplno a navždy. V evangeliích Ježíš naznačuje, že věčný život začíná už dnes a je potřeba pro něj začít již teď pracovat.

Pro Dona Boska byl ( a pro nás může být) věčný život cílem, ke kterému směřovala jeho námaha. Usiloval o to, aby chlapci, kteří mu byli svěřeni, věčného života dosáhli. Don Bosko hledal význam věcí v tomto životě i z hlediska věčnosti a to mu pomáhalo posuzovat a rozlišovat moudře. Pohled na věčný život nám může ukázat pravý význam událostí a věcí, které děláme a pro které se rozhodujeme. Z hlediska věčnosti vypadají někdy věci jinak, než se jeví při prvním pohledu.

Myšlenka na věčný život dávala Donu Boskovi sílu k překonávání překážek. Často říkával: „ Kousek nebe všechno spraví.“ Důvod k naději i v těžkých a v temných situacích získával z vědomí, že jsme stvořeni pro věčný život, a že nás Bůh chce mít všechny v nebi. Nejhlubším důvodem pro naději ve věčný život je skutečnost, že za nás Kristus zemřel, abychom my mohli žít (J 3, 16). Jeho smrt a vzkříšení ukazuje na velikost Kristovy lásky a také na jeho úsilí, které věnuje tomu, aby nás mohl uvítat v nebi.

Vědomí této lásky bylo také v základu Don Boskovy radosti a chuti slavit. Vědomí Boží lásky mu dávalo chuť do života a on ji dokázal zřetelně projevovat.

Don Boskova naděje se projevovala až do posledního dechu slovy: „Očekávám vás všechny v nebi.“ Vezměme vážně tato jeho slova a usilujme o to, abychom využili pozvání, kterého se nám dostalo.

Inspirace v písmu

Pokud chceme přemýšlet o věčném životě na základě biblických textů, je možné se začíst do Lk 10, 25-28; Lk 15, 25-32; J 2, 1-11; J 3, 16-21.

Ze života Dona Boska

O Bohu dovedl nenásilně a spontánně hovořit i při vycházkách a při hrách. Hoši byli dokonce někdy i raději, když jim vyprávěl. Rád jim připomínal život u Pána v nebi. Rád používal větu:

– Jak to bude krásné, až se všichni sejdeme v nebi!

Jednou, když zase vedli dialog na toto téma a končili u věčné blaženosti, dal mu kterýsi hoch otázku:

– Co myslíte, také se spasím?

– Přece se nechceš zatratit, odpověděl Don Bosco. Domníváš se, že Bůh stvořil nebe proto, aby zůstalo prázdné? Dostat se tam stojí oběti. Ale stojí to za to. Velice bych si přál, abychom se v nebi všichni sešli. Pak to jaksepatří oslavíme.

Otázky k zamyšlení:

1. Jaký význam v našem životě má věčný život? Myslíme na něj někdy? Ovlivňuje nás?
2. Jak můžeme ve farnosti rozvíjet vědomí, že jsme Boží děti a můžeme růst a vzdělávat se ve víře?